Argo a spol.

Po náročných stopařských trénincích a nucené pauze před plánovanou zkouškou v závěru letošního podzimu jsme si s Darem vyzkoušeli 1. účast na velkém závodě – a to v kategorii dle zkoušky ZZO1 na cvičáku KK Rybníček Brno. Závod probíhal v sobotu 12.11.2022.

Na závod jsem šla po několika letech, kdy jsem se několika ročníků zúčastnila ještě s Adarem (a rovněž v kategorii ZZO1). Poslušnost jsme s Darem v posledních měsících skoro necvičili, na Rybníčku jsme si vyzkoušeli ve dvou krátkých pocvičeních po 10 až 15 minutách hlavně překážky a seznámili se s placem i prostředím, takže jakékoliv naše ambice na nějaké krásné umístění byly ovšemže naprosto nulové… Ale jak pro Dareno novou zkušenost i odreagování se od stop a také kvůli setkání se s přáteli a známými ze závodů i pěkně užitému dni jsem si nemohla nechat naši účast ujít.

Závod byl otevřen v 5 kategoriích, dle NZŘ kromě naší ZZO1 i ZZO a dle MZŘ kat. BH (stejně jako ZZO jen základní poslušnost bez speciálních cviků), IGP1 a IGP3. celkem se nás sešlo 33 závodících dvojic.

Na place nejprve proběhla kat. ZZO, jíž se zúčastnila i naše kamarádka Eva se svým bretaňským ohařem Angusem (Gusíkem) – cvičili spolu teprve od letošního jara a jejich výkon ve zkouškových bodech byl úžasný!  Tenhle výsledek byl jejich velkým osobním vítězstvím.

My šli s Darem na plac v naší kategorii hned po skončení ZZO a to jako 4. P. rozhodčího (p. Milan Mnich) známe velice dobře a také on si pamatoval nás - resp. mne, hned si neuvědomil, že pes není Adar, na jehož úžasný stopařský výkon před 4 lety si stále dobře pamatoval (tehdy ho na zkoušce posuzoval na FH2 a dal mu 92 bodů v podmínkách, v nichž nikdo nevěřil, že pes je zvládne a stopu vůbec dojde). Vzhledem k předchozímu tréninku jsem byla připravená v podstatě na všechno, co Dare vymyslí. Ale žádný stres, někdo vždycky musí být poslední, tak jsem byla rozhodnutá, že si chci závod hlavně užít Tak … a jdeme na to! 1. disciplína - přivolání za pochodu k noze. Dare na povel "volno" poodběhl, ale chvíli po mně koukal, kdy ho zavolám zpátky - p. rozhodčí žel s pokynem na přivolání dost otálel, tak Dare usoudil, že si opravdu může dělat, co chce, a běžel se podívat dopředu ke konci cvičáku. Přivolání naprosto "neslyšel", hned jsem dostala pokyn volat podruhé, to už jsem na Dareho pořádně houkla - pochopil, že to opravdu myslím vážně, tak přiběhl, ale zařadil se vedle mne zprava, snad plně poprvé, tak jsem musela ještě usměrnit ke správné noze. Ale měla jsem radost, že vůbec přišel 5 bodů. Následná chůze na vodítku tradičně s koukáním kolem, občas jsem si musela pomoci vodítkem, tak 6 bodů. P. rozhodčí ovšem netušil, že jsem byla strašně spokojená s tím, že Dare aspoň po place za chůze nečuchal a já se s ním při tom nemusela přetahovat (jako vždycky předtím s Adarem) - 5 bodů. 3. disciplína se nám naopak nečekaně povedla - polohy s-l-v byly přesné, rychlé, takže první desítka. Ovšem pak odložení za chůze. Už když jsme vycházeli, tak se Dare začal trošku loudat a na povel "lehni" zůstal prostě stát! Ale aspoň doslova jako socha, nehnul snad ani chlupem, tak jsme dostali aspoň 6 bodů. Štěkání je naše parádní disciplína - jemže včera po povelu ke štěkání začal Dare nejprve frkat (p. rozhodčí mínil, že má asi rýmu), ale pak štěkal, dokud jsem se na něj dívala (což bylo 5x za sebou), jen při 1. štěknutí si pomohl po tom frkání tělem, takže tady "jen" 9 bodů. Následovala další kritická disciplína - aport. Věděla jsem, že činku musím hodit stranou, aby nedopadla na nějaké pachově zajímavé místo ... nechtěla jsem házet směrem k předchozímu psu na dlouhodobém odložení, tak jsem činku hodila šikmo doprava. No ... a Dare "exceloval" Na povel Dare rychle vyběhl, to ano, doběhl k aportu, pácnul do něj nejprve tlapkou na srovnání činky, pak ji sebral a ... odnesl přímo k p. rozhodčímu! Ten totiž stál jen pár kroků od spojnice mezi mnou a místem, kam činka dopadla.  A Dare si to přebral tak, že p. rozhodčí velí mně, tudíž má ten aport donést rovnou jemu... P. rozhodčí si trošku poodstoupil, jenže Dare to chápal tak, že se má k němu víc přiblížit pro odebrání a tak předvedl těsnější předsednutí. Musela jsem 2x zavolat, aby přišel ke mně, než mi aport konečně donesl i s předsednutím (a lehkým překousnutím při čekání na odebrání). Jen tu tlapku, kterou mi obvykle nabízí s činkou, když si udělá nějakou „vlastní tvořivost“ mi tentokrát nepodal. Takže za jinak velmi pěkný aport jsme dostali jen 3 body. Obávaná metrovka - skok jen tam, prý s lehkým dotykem (ten jsem já neviděla), zpátky si to Dare obešel, takže další jen 3 body. V té chvíli to s námi vypadalo už hodně nahnutě. Ale čekaly nás naše nejlepší 3 disciplíny. Áčko bylo s pomalejším vyběhnutím a hlavně při sednutí u nohy po mém zastavení se, takže také "jen" 9 bodů. Ovšem kladina naprosto parádní, tady že jsme vydělali na tom, že je Dare pomalejší, obvyklá desítka. A odložení další. Takže nakonec jsme i přes ty dílčí veliké ztráty přesáhli zkouškovou hranici a získali 71 bodů. To nám sice stačilo až na 6., tj. v kategorii předposlední místo, na 5. v pořadí jsme měli propastnou ztrátu 11 bodů, ale já byla i tak opravdu moc spokojená. Před závodem jsem ani nečekala, že bychom se na takovéto body dostali.

Celý den nádherně vyšel, pěkné počasí se sluníčkem, setkání s mnoha známými, krásné výkony závodníků. Jen velmi málo jich odešlo s nesplněným zkouškovým limitem.  A nemohu opomenout ani jako vždy vynikající grilovaná žebra a velkorysé ceny všem účastníkům. Za vše pořadatelům ze srdce děkuji. Věřím, že se zase sejdeme na dalším ročníku závodu.

A „na okraj“: máme pár dalších bodíků do soutěže o pracovního hovawarta za letošní rok.