Dareho 1. výstava
V neděli 28.6.2020 jsme poprvé vyjeli s Darem na výstavu. Do Horky nad Moravou, klubovou výstavu hovawart klubu ČR, do třídy štěňat. Byla to první velká akce po jarní pandemii a restrikcích, tak na výstavu bylo přihlášeno 106 zvířat. Posuzovala paní rozhodčí Kučerová.
Výstava ve třídě štěňat samozřejmě nebyla o nějakém výsledku či titulech, ale hlavně o další socializace, seznámení Dareho s velkou akcí se spoustou lidí i psů a také vítaná příležitost, vidět se někdy i po letech s přáteli či známými a popovídat. Spolu s námi se jela podívat i Eva. Největší radost jsme měli ze setkání s Dareho sestrou Britannou a jejími majiteli, pro něž to byla výstavní premiéra. Beátina panička nás poznala podle Dareho (naposledy jsme se viděli přes roušky), Dare s Britou nezapřou, že jsou sourozenci, jak jsou si podobní…
Do začátku výstavu jsme měli čas, tak si sourozenci mohli spolu dosyta pohrát … při jejich živosti to bylo před startem na kruhu jen žádoucí, aby se trochu vybouřili a zklidnili.
Třídy štěňat a poté dorostu byly posuzovány hned na úvod výstavy, nejprve pejsci - štěňata a dorost, pak fenky. S Darem byl ve třídě ještě jeden pejsek, také celočerný, o měsíc mladší, který právě ten den dovršil 4 měsíce, nutné pro možnost startu na výstavě. Já na tom stále nejsem s pohybem nejlépe, moc jsem si nevěřila, že to s rychlým odchozením zvládnu, tak jsem „ukecala“ Evu, aby Dareho na jeho premiéře předvedla ona. Netušila, co ji čeká… Milý Darísek si prostě postavil hlavu, že při předvádění v žádném případě nebude spolupracovat. Ani za pamlsky. Tahal vodítkem na všechny strany, poskakoval a tak i hodnocení dopadlo podle toho… šli jsme jako jediné štěně jen s hodnocením „N“ (nadějný) a hned 3 výtkami v posudku. Delší nosní partie, nevyrovnané horní linie (Dare právě zase roste v zadních) a hlavně "neharmonický pohyb". Při tom, jak Dare krásně, elegantně běhá, když chce, je to až úsměvné...
Naopak Brita a její hodnocení udělalo radost. Ze tří fenek ve své třídě sice byla zařazena až na 3. místo, ale bylo to hlavně o předvedení, ostatní fenky byly klidnější a ve zkušenějších rukou. Brita obdržela ocenění VN3 (velmi nadějná) a pěkný posudek bez jediné výtky. Mám radost o to větší, že tento úspěch jistě Britinu paničku Petru s manželem ještě víc namotivuje k další radostné práci s Britou.
Ještě malou poznámku: když jsme dojeli k areálu výstavy, míjeli nás jezdci na koních. Hodně těsně. Dare seděl vedle nás na trávě a zvědavě se na ně díval bez jediného náznaku nějaké bázně. Když už nás minuli, dokonce jsme ho museli zadržet, chtěl se jít podívat za nimi a zřejmě se lépe seznámit. Vzpomněla jsem si při tom na Arga – toho jsme ke koním, když je viděl poprvé v Praze na Staroměstském náměstí, nemohli dostat blíž, než na dobré 3m, jaký měl respekt. Dare je skutečně nebojácné, i když přece jen již trošku opatrnější štěně.
Po výstavě byl Dare tak uondaný, (aby ne, když se celou dobu přetahoval s Evou, i ona byla docela utahaná), že v klidu ležel u auta, než jsme odjeli, a pak většinu cesty po dálnici až k Vyškovu prospal.
Dareho posudek z výstavy sice přirozeně mrzí, je to škoda, ale nejsme z toho nějak přespříliš smutní, jak se u nás říká: "špatný začátek, dobrý konec" a tak věříme, že tohle byl jen ten horší začátek a dále to bude už jen mnohem lepší… a lepší…
...
Pár dní po výstavě jsme se dozvěděli, že Britě bylo napsáno VN omylem, že stejně jako Dare dostala jen "N" ... tedy aspoň to si u ní zapsala paní rozhodčí. Přiznávám, že při pěkném a zcela bezvadném posudku je to ... docela zvláštní