Zkouška ZPS1
Tuhle dvoustupňovou zkoušku jsem si vybrala na závěr našich jarních zkoušek hlavně jako další postupný krok v našem pracovním snažení s Darem. Poprvé jsme se o ni pokusili již o dva týdny dříve na dalších zkouškách v Rajhradě, ale terén na stopy byl pro Dareho až přespříliš těžký (pole s nesklizenými řádky slámy a mezi nimi pruhy přeschlé, kypré hlíny, kdy pach tlející slámy zřejmě až příliš zahlcoval Dareho citlivý nos, navíc občas opravdu ostrý ojedinělý závan větru– Dare stopu nakonec vzdal těsně před 3. lomem). Na následnou poslušnost už tak ani nedošlo, to mne mrzelo nejvíc.
Druhý pokus o zkoušku jsme absolvovali na KK Svitava Bílovice, kde jsme s Darem se zkouškami loni začínali zkouškou BH-VT. Sobotu před zkouškou jsme si do Bílovic zajeli vyzkoušet poslušnost na place, pak, cestou domů, si udělali zkušební stopu s paní kladečkou Petrou na krásné louce u Hostěnic. Už jsme tu trénovali koncem února před zkouškou IFH1, aby se dare seznámil i s trávou, louka byla od té doby krásně zelená s optimální výškou porostu, takže lehký terén. Generálku jsme si pak udělali ještě ve středu, kdy jsme nejprve udělali na louce (v jiném místě) moji stopu, pak na cvičáku si simulovali poslušnostní část zkoušky s velením Petry v roli rozhodčí. Poslušnost už konečně začínala vypadat nadějněji, tak snad to nebude ostuda…
S p. rozhodčím Janem Boleslavem jsme se sešli přímo na místě. Stopy ZPS1 jsme šly dvě, kromě Dareho i další hovawartka s paničkou Hankou. Naše stopy už byly nakladeny a to na kusu louky, kde jsme je nikdy nedělali, ale zase tam byl klid – dál od silnice, žádné domy… Nejprve byla položena zkoušková stopa FPr1, pak dvě vyhledávací zkoušky a po zvednutí FPr1 a chvíli čekání jsme se dostavil poblíž nášlapů našich stop. Losovaly jsme a já raději ten los nechala na Hance (jsem smolař). Hanka si vytáhla 1. stopu a zhostila se jí se svou fenkou parádně. Pak jsme šli zvednou s Darem tu naši. Měla jsem trošku obav z nového, navíc lehkého terénu za dobrých podmínek … a Dare „nezklamal“. Už se těšil, pěkně si pročichl stopu před nášlapem a pak během malé chvilky zjistil, že dnes je stopa pro něj velmi lehká, tak si neodpustil pár pozlobení. 1. předmět sice označil, ale stál vedle něj, takže zbytečná ztráta pár bodů. Korunu všemu nasadil hned o kousek dál, když si poodešel asi metr od stopy k velkému trsu trávy, začichal se do něj a zvedal nohu! Tak tak jsem stačila trhnout šňůrou a okřiknout ho, aby to svoje evidentní přeznačkování neudělal! Ale aspoň si zahrabal dominantně zadními tlapami. Pak přišel 1. lom - Dare natáhl čumák zjevně po stopě za lomem - a vzápětí si poodešel na 2. stranu, očichat další výrazný trs! Tohle mi udělal ještě asi 2x. Na 2. úseku mu přeletěl kousek před nosem malý ptáček, tak se zastavil a koukal, kam letí. Po pár vteřinách letěl ptáček zpátky - tak se Dare zase zastavil a dvě či tři vteřiny koukal. Další dva lomy podobné tomu prvnímu - kontrola stopy za lomem a pak podívání se tak metr až dva na druhou stranu, jestli tam není něco zajímavého. Ten dareba naprosto přesně věděl, kde ten lom a pokračování stopy má... Až poslední lom (ostrý - stopa byla "R") byl bez eskapád, zato Dare nasadil pořádný kalup na posledním úseku, že jsem ho měla co držet, aby mi nepřeběhl závěrečný předmět. Povedlo se a předmět byl označen správně. Ovšem p. rozhodčí nám ty Dareho darebnosti na stopě patřičně spočítal. Říkal, že bylo vidět, že pes naprosto přesně ví, kde má lomy a stopu za nimi, ale kvůli té nedisciplinovanosti nám nemůže dát lépe, než "U" a 79 bodů. Za předměty jsme měli 17, za stopu 52. Prý Dareho asi málo dusám... Ale prošli jsme a mohli jsme si konečně vyzkoušet i 2. oddíl zkoušky – poslušnost.
Na poslušnost jsme měli obrovské štěstí, p. rozhodčí totiž řekl, abychom s Hankou naší poslušností ve dvojici zkoušky začínali. Byly to jediné dvě poslušnosti se střelbami. Jak jsme si spolu minule vyzkoušely, já šla s Darem cvičit a Hanka na odložení. Kupodivu jsem byla naprosto v pohodě, žádný stres, poslušnost jsme si prostě šli vyzkoušet a dle možností si ji užít, tak jsem se nijak nenervovala. Dare při vykročení bez vodítka pár kroků, než byl povel "volno", radostně poskakoval vedle nohy, jak dostal "volno", tak okamžitě vypálil k plotu, kudy jsme přicházeli na plac, a začal čichat. Na povel k přivolání si dal chviličku na čas a pak klusal paralelně se mnou. Na 2. povel už reagoval a zařadil se mi vedle nohy. Obrovská úleva!!! „Execírka“ (poslušnost na vodítku) celkem ušla, obraty na místě byly pěkné. L-V -S bylo tradičně pomalejší, hlavně sedání ze stoje (což pak vytkl i p. rozhodčí). Odložení za chůze bylo perfektní - okamžité lehnutí a minimální vychýlení od osy, na střelbu se Dare jen ohlédl po střelci a jinak zůstal naprosto v klidu. Pak přišlo štěkání - p. rozhodčí povídá: "Připravit na štěkání" a Dare okamžitě 3x zaštěkal. Aby to bylo "čisté", dala jsem povel ještě i já - další 3 pěkná štěknutí. Pak jsme si šli pro aport. Hodila jsem činku mírně stranou, aby mi nepřistála na nějakém zajímavém místě po odložení psa, a činka se mi odkutálela dost přes 10m. Ale Dare nejprve počkal u nohy na vyslání (ani to není úplně pravidlem, někdy mi doma v nácviku vyběhne hned) a pak se rozběhl pro aport. Další obrovská úleva, když ho opatrně vzal a nesl mi ho. No, docela se s ním loudal, držel ho trochu halabala a sedl malý krok přede mnou, ale aport byl splněn! Ovšem o body a dokonce všechny jsme přišli hned vzápětí na metrovce. Vyslala jsem Dareho na skok a málem zůstala koukat s otevřenou pusou: milý Darísek místo vyběhnutí a skoku aspoň směrem tam se přiloudal k překážce, zvedl nohu a očural ji! Na 2. pokus mi skočil jen tam a zpět metrovku obešel, takže jsme měli dost nečekaně nulu... Áčko slušné, kladinu vyběhl přede mnou a počkal na mne až skoro v půlce, takže další bod dole. Odešli jsme na dlouhodobé odložení a Hanka cvičit. Sotva jsem Dareho odložila a odešla od něj, vedle na hřišti pískli začátek fotbalového zápasu. Dare ležel metr od společného plotu, roh branky sotva 5m od něj... Ale byl úžasný, na střelbu pro Hanku zase jen otočil hlavu po zvuku a z míry ho nevyvedla ani střela balonem do plotu vedle branky a následný mumraj při rohovém kopu. Když jsme skončili odložení, věděla jsem, že jsme dnes zkoušku zvládli. P. rozhodčí měl dost připomínek na spoustu chyb a také Dareho občasné loudání se se splněním povelu. Dostali jsme od něj po 7 bodech na přivolání, execírku a aport, po 9 bodech L-V-S, áčko a kladina a konečně také 3 desítky za obě odložení a štěkání. Metrovka za nula. Celkem 78 bodů. Té metrovky byla obrovská škoda, stačily by nám z ní pouhé 3 body na známku "dobrá", takto jsme byli jen u horní hranice uspokojivé. Ale zkoušku máme a za výkon se jistě nemusíme stydět Až na tu metrovku to dnes byla nejlepší Dareho poslušnost na cvičáku. Zkoušku si někdy zopakujeme na lepší výsledek. Hanka zazářila, poslušnost měli také přes 90 bodů a na hodnocení celé zkoušky "V" jí chybělo pár bodíků. Škoda. A velká gratulace ke krásnému výkonu, i všem ostatním účastníkům zkoušek. A také moje velké poděkování členům tohoto našeho oblíbeného cvičáku i panu rozhodčímu za jeho posuzování a komentáře k výkonům. Zvláště upozornění na chyby nás může posunout v našem snažení dál.
Tím jsme skončili letošní jarní zkoušky. I když se nám povedly „jen“ dvě, obě už v náročnosti na pracovní certifikát a tak mohu být spokojená. U ZPS1 se v budoucnu určitě pokusím o zopakování už s mnohem lepším bodovým výsledkem… až Dare mezi tím zase trochu víc dospěje.
