DUO CACIB Brno 2. až 3.2.2013
Tak jsme na víkendových výstavách dopadli velmi dobře a v neděli dokonce nad očekávání.
V sobotu se v naší třídě otevřené sešlo všech 10 přihlášených psů. P. Tapio Eerola prohlížel velmi důkladně a byl i velmi přísný. Nechal si nás nastoupit všechny najednou a netradičně jsme nezačínali úvodním kolečkem rozběhu, ale rovnou „naostro“ posuzováním jednotlivých psů podle katalogových čísel. Dara posuzoval jako prvního. Dar stál celkem pěkně, ale na standardně malém kruhu, navíc ještě velmi zmenšeném všemi nastoupenými účastníky, se mi tentokrát nechtěl pořádně rozběhnout (nerad brzdí a já si navíc tentokrát nevzala pamlsek na lepší motivaci), na oblouku mi stále bočil a zřejmě právě tohle nám nejvíce „ublížilo“ – v posudku mu byl tentokrát vytknut „rozevlátý“ pohyb a krátký krok - a právě pohyb je věc, na kterou p. Eerola klade obzvláštní důraz. Jinak v posudku až tolik výtek nebylo (trochu slabé kosti a nadprstí a jinak velmi překvapivě trochu kratší čenich a údajně kulaté oko). Výsledkem byla „velmi dobrá“ a to prý byl p. rozhodčí „v rozsudku“ ještě mírný… Ve chvíli, kdy jsem se od vedoucí kruhu dozvěděla známku s poznámkou o „mírnosti“ rozhodčího, jsem ještě neměla k dispozici posudek (byl diktován a psán v angličtině, kterou neovládám) a tak ve mně v té chvíli pořádně zatrnulo. Ale nakonec jsme mohli dopadnout i daleko hůř: v otevřené třídě byly zadány jen 3 výborné, dva psi dostali pouze dobrou a jeden dokonce jen dostatečnou (přitom všichni chodívají na výstavách s výbornou, nejhůř VD). Říkal nám jeden z českých rozhodčích, který stál mezi diváky, že skandinávští rozhodčí jsou velmi přísní a jimi zadaná známka by u jiných rozhodčích byla zpravidla o stupeň lepší. Také typ psů, který preferují ve Finsku, je odlišný od Darova typu. Takže ta naše VD byla nakonec velmi kvalitní a může nás těšit…
V neděli bylo v naší třídě jen 6 psů, žádný ze psů, co dostali v sobotu výbornou, se již v neděli neúčastnil. Složení účastníků bylo velice neobvyklé, neboť ve třídě nebyl ani jediný černoznakatý pes, zato dva plaví a hned čtyři celočerní. Výstavní kruh byl samostatný a trochu větší, než ostatní kruhy. Dar tentokrát pěkně běhal (pamlsek, co jsem si raději vzala do ruky ho navíc dobře motivoval), dokonce si i párkrát radostně poskočil a francouzskému rozhodčímu p. Trevenonovi se velmi líbil. V posudku jsme neměli jedinou výtku, zvláště byl pochválen hrudník a horní linie, pár věcí bylo hodnoceno odlišně od posudku p. Eeroly (např. velmi dobré oči správného tvaru, dobré kosti a úhlení, velmi dobrý pohyb). Známku jsme se ale dozvěděli až úplně nakonec. P. rozhodčí po závěrečném běhu všech šesti účastníků nechal psy seřadit a vzájemně je porovnával, nejdéle Dara a plavého Jonáše z Adamova hrádku. Výsledkem byla k naší velké radosti známka V1 pro nás a další titul CAC.
V závěrečném běhání o CACIB jsme tentokrát nebyli „jen do počtu“, ale prohráli jsme „po boji“. Titul CACIB opět získal Darcius GP, pak i BOB, 2. místo a res.CACIB měl vítěz ze třídy šampionů..
Děkujeme všem, co nám tak úspěšně drželi palce.
