Argo a spol.

Tahle výstava byla letos naše první a já docela zvažovala po podzimních neradostných výsledcích, zda na výstavu vůbec jít. Ale … jako vždycky: bylo to „doma“, navíc byli v propozicích zcela netradičně napsáni na oba dva dny němečtí rozhodčí a to mne přesvědčilo, abych Dara nahlásila aspoň na jeden den. Vybrala jsem neděli. Jak jsem později zjistila, němečtí rozhodčí nalákali dost známých a tak bylo plemeno slušně obsazeno. V neděli byla otevřená třída psů dokonce tou nejsilněji obsazenou se 7 účastníky.

Pořádné zklamání a šok ale přišel těsně před výstavou, když jsem již měla doma vstupní list a dívala se na obsazení kruhů. A nevěřila vlastním očím – místo původně nahlášeného německého pana rozhodčího bude posuzovat srbská paní rozhodčí, pí Adriana Matakovič. Jak jsem postupně zjistila, nebyla to 1. změna – v sobotu se totiž rozhodčí měnil také 2x a německého rozhodčího nahradil p. rozhodčí z Maďarska… Po pravdě jsem po tom zjištění ani moc neměla chuť na výstavu jít – rozhodčím z bývalé Jugoslávie se zatím Dar nikdy nelíbil, měli „nakoukaný“ jiný typ popř. i barvu. A změna nepotěšila ani další vystavovatele.

Hovawarti, celkem 38 jedinců (20 psů, 18 fenek), na kruhu začínali, po nás pak pokračovali knírači ve všech velikostech a barvách. Dar šel na kruh jako 7., kruh byl malý, tak naši třídu sice netradičně, ale velice uvážlivě, rozdělila slečna rozhodčí na 2 skupiny, takže jsme nejprve běhali jen tři. Dar byl velice hodný, pěkně stál, ochotně běhal (aspoň tolik, co to běhalo mně). Ovšem na víc, než opět jen na další VD, to nestačilo. Posudek jsme dostali, tentokrát celkem obsáhlý, a já se z něj dozvěděla tolik dosud nezjištěných Darových vad, že … raději ne, nebudu komentovat. Posudek jsem připsala k ostatním, stačí porovnat.

Po téhle výstavě myslím, že jsme si výstav již užili docela dost a zúčastníme se jich v budoucnu už jen výjimečně.

Všem úspěšným vystavovatelům srdečně gratuluji a přeji jim, aby se jim dařilo i nadále.