Argo a spol.

Letos jsem vybrala jako naši jedinou „domácí“ výstavu na brněnském výstavišti mezinárodní DUO CACIB – s ohledem na nahlášené rozhodčí jsem se rozhodla pro účast v sobotu.  Dara jsem výjimečně přihlásila do třídy šampionů, která v Brně bývala obvykle slaběji obsazená, než třída pracovní. Jak se ukázalo, tak jsem se jako vždy zcela neomylně s přihláškou trefila do pěkně „našlapané“ třídy, po juniorech (7) vůbec nejvíc!!! V šampionech totiž nastoupilo 5 psů (včetně Dara), v pracovce tentokrát jediný a v otevřené pouze 3. Oproti propozicím posuzoval místo polské pí rozhodčí, na niž jsem hlásila, že se jí Dar líbil už před lety na V. Idě, p. rozhodčí Erwin Deutscher, jejž jsem zatím neznala. Na kruhu jsme nastupovali jako první a silně obsazené plemeno, celkem 56 hovíků(!!)

Jak se dalo čekat, při malých kruzích a velkém počtu psů na kruhu (na našem kruhu celkem přes stovku), bylo místa kolem kruhů velice málo a tak jsem byla vděčná za maličké místečko vedle odpadkového koše u vedlejšího kruhu, ovšem díky uličce od toho našeho poměrně vzdáleného. Na náš kruh jsem neviděla, tak jsem se čas od času chodila podívat, jak je p. rozhodčí s posuzováním daleko.  Zejména na juniory si p. rozhodčí ponechal dost času, tak jsem „byla v klidu“ … a málem prošvihla výstavu! Když jsem se totiž přišla podívat k našemu kruhu, už po nás byla sháňka a ostatní šampioni byli už nachystáni na kruhu! Tak rychle pro Dara, výstavní vodítko, zapomenuté složky za mnou donesl manžel … a ještě s „běžným“ obojkem na krku jsem s Darem absolvovala úvodní kolečko. Posuzování šlo ráz na ráz, ale p. rozhodčí, ač byl velmi rychlý, nejen vše viděl, ale stačil i diktovat posudek (za což má můj velký obdiv). Dar byl právě čerstvě vylínaný, ale jinak v dobré kondici, ostatní psi na tom nebyli s chlupy o moc lépe, Dar se slušně předváděl, tak výsledkem byla známka výborná. Tu si ostatně odnesli i naši soupeři. Při následném porovnávání kvalit jednotlivých psů už rozhodovaly doslova maličkosti … já žel v postoji Dara neuhlídala, zřejmě si v nepříjemném teple pavilonu ulevil obvyklým lajdáckým postojem s povolenými spěnkami (alespoň o postoji předních jako důvodu jeho rozhodnutí p. rozhodčí říkal) a „šli jsme ze hry“ jako první. Ale v tak nabité konkurenci mladších psích šampionů mne velmi těšila i ta „holá“ výborná s pěkným posudkem.  Vítěz z naší třídy si odnesl i CACIB.

Všem kamarádům a úspěšným vystavovatelům srdečně gratuluji a přeji jim, aby se jim dařilo i nadále. S některými se jistě zase sejdeme na klubové výstavě.