Návštěva v CHS Duo custodes
V sobotu 18.6.2016 jsme se jeli podívat do slovenského Jalovce na Darovu první dcerku Aenigmu, doma zvanou Eni. Zůstala z celého vrhu jediná, ale byť jsou od nás její chovatelé Roman a Marcela Čiscoňovi tak daleko, zvláště po zprávičkách i viděných fotkách Eni jsme prostě nemohli odolat. A já se už několik dní před návštěvou opravdu hodně těšila.
Na Slovensko jsme vyjeli po ranním cvičáku a brzkém obědě „na odpolední kafe“ a po krátkém rozmýšlení vzali sebou i Dara. Neodpustila bych si, neudělat aspoň pár památečních snímků táty s dcerou… Bylo krásné počasí, ale naštěstí ne příliš horko, tak ty asi 3 hodiny cesty Dar bez problémů vydrží.
Hned v úvodu musím s radostí přiznat, že i když jsme kvůli Eni ujeli přes 400km, vůbec nelitujeme. Čiscoňovi jsou báječní lidé a ty tři hodiny u nich utekly doslova jako okamžik. Měli doma jen Eni, se kterou nás přišli přivítat k brance, Nimbu (máma) s Bartem (jejich černý chovný pes) dali po čas naší návštěvy hned naproti k rodičům, viděli jsme oba za plotem. A Eni... ta byla prostě úžasná! Neskutečná, přesně taková, jaké by mělo být ideální štěně hovíka ze starších knih. Neměla před námi sebemenší ostych, to stejné s Darem, jako by nás všechny znala odmalička. Mohla jsem si ji pohladit i chvilku pochovat v náručí (v necelých 2 měsících, které dovršila o 2 dny později, „trhá“ váhové tabulky na cucky a ač žádný tlouštík, o ty 2 dny později dosáhla váhy 8,45kg!! Tedy větší, než má průměrný dvouměsíční pejsek). Ovšem velmi živému štěněti se v náručí moc nelíbilo, rychle zase dolů a běhat za tátou, kamkoliv se hnul, či hrát si. V pohybu takto Eni vydržela po 2 a půl hodiny… Když šel Dar prozkoumat část zahrady, kde jsme seděli u venkovního grilu, pochutnali si na grilovaných dobrotách a pak pili kávu, Eni hned běžela za ním a kde čichal, tam čichala také a učila se od táty. Když si Dar lehl zase k nám do stínu sezení, Eni na chvilku přiběhla, pobyla s námi a pak zase honem si hrát a tahat některou z hraček, zavěšených pro Eni na gumě, a tahala je velmi vytrvale a s nečekanou silou … pravá kořistnice. Pak nám Marcela ukázala, jak pěkně už umí Eni (samozřejmě ještě zatím na pamlsek) sednout a lehnout na povel … ty cviky „neměly chybu“, přesně a rychle provedené, že ani dospělý pes – závodník by to lépe nedokázal. A na pár povlovnějších schodů do bytu, po nichž by zatím vůbec neměla běhat, vylétla Eni naprosto samozřejmě jako rutinér … a ani zpět dolů neměla nejmenší problém. Tohle štěně určitě nebude jen na „ozdobu trávníku“… Marcela nás seznámila i s posudkem poradce chovu, který u Eni naznal zatím zcela bezvadný exteriér včetně nůžkového skusu (snad zůstane chrup bezvadný i po přezubení, ale oba rodiče jej takový mají) a byl potěšený (stejně jako my) Aenigminou povahou.
Dar byl po celou naši návštěvu také naprosto přirozený a velice hodný, proto mne hodně mrzelo, že manžel trval na tom, aby měl Dar po celou naši návštěvu raději nasazený košík ... samozřejmě naprosto zbytečně. Dar není mazlící typ, je dost rezervovaný a trochu odtažitý, ale během návštěvy se úplně samozřejmě nechal hladit od všech, i od syna, který je prima kluk, a k závěru návštěvy, když si paní vzala Eni k sobě na houpačku, tak Dar dokonce přešel k Marcele a lehl si jí pod nohy, aby ho hladila! Eni také Dar bral naprosto samozřejmě a když se k němu párkrát přitiskla, s kňouráním si ji chtěl vzít mezi packy a olízat, jak je zvyklý u našeho kocoura. Jenže jak Eni při tom vždycky trošku tím košíkem klepl, tak Eni hned běžela o kousek dál... Bylo mi to velice líto.
Na závěr návštěvy šel manžel s Romanem Dara trochu vyvenčit, já si mohla zatím ještě popovídat s Marcelou a pomazlit Eni a před rozloučením nám ještě Marcela předvedla, jak se s ní dokáže Eni tahat o lanový uzel. Jestli ten elán Eni vydrží, bude z ní skvělá obranářka.
Loučila jsem se těžce, nejraději bych si byla Eni odvezla domů… Moc děkujeme Čiscoňovým za přijetí a nádherně strávenou část odpoledne. Jistě se nevidíme s nimi ani s „naší“ Eni naposledy.
Syn Roland během naší návštěvy pořídil pár fotek a krátké video a umístil jej na web. Moc mu za ně děkuji. I manžel fotil a točil video, ale to nejspíš jen pro nás na památku (kameraman z manžela určitě nebude).
Rollandovo video můžete vidět na: www.youtube.com/watch?v=ipOjeuSedS0.
