Kužel „pro radost“
S Darem už cvičíme hlavně pro radost (a také aby Dar úplně „nezvlčil“) a tak jsme loni poprvé zkusili i obedience. Zmínila jsem se o cvičení doma a na vánoce dostala malý silniční kužel pro nácvik. Postavila jsem ho před domem na plácku trávníku, kde jsme obvykle vyhledávali nábojnice, a Dar ho pro zábavu obíhá. Občas to cvičení zpestřím třeba přidaným aportem po oběhnutí nebo skokem přes tesařskou kozu, oběhnout kužel a skok zpět. Žádný dril, jen zábava … a právě tohle Dara moc baví.
Včera jsem se ráno chystala vyrazit s Darem na pole na malou stopu. Měl být další tropický den a vzduch se rychle oteploval, tak jsem před odchodem ještě zavolala Dara k misce s vodou před domem na trávníku, aby se napil. Dar na mne koukl a místo napití radostně oběhl kužel!! Skákal jako kůzle a oči mu zářily šibalstvím. Zasmála jsem se, ukázala do misky a již přísněji kázala, aby se napil. Místo toho Dar znovu oběhl kužel! Lízl do vody až na můj 3. (a už hodně přísný!) povel, ale jen „aby se neřeklo“ … a vzápětí oběhl kužel potřetí... S lehkým strčením do mne ve skoku, jak doběhl zpět, jakoby chtěl říci: no kde to vázne, už se těším ven na tu stopu…!! Tak jsme šli.
No jo, hovíci jsou občas pořádní šašci.
