Úsměvné maličkosti
Ráno mne mile překvapila Darova vnímavost. Dar vyběhl ven z domu zaštěkat si na plotě a když se po chvilce vrátil domů, měl trochu mokré tlapky. Jako obvykle v takovém případě jsem Dara umístila hned za dveřmi na terasu na čistící zónu. Dar již měl sice nachystanou v miskách snídani, ale musel chvilku počkat, až oschne. Po pár minutách jsme si jako obvykle maličko zacvičili a pak jsem Darovi dovolila jít snídat. Když se Dar prošel kuchyní k miskám, viděla jsem, že ještě stále zůstávají sotva znatelné otisky tlapek. Tak jsem vzala hadr a začala je stírat. Dar sice mezitím již pořádal svoji snídani, ale jen viděl, že na podlaze po něm řádím s hadrem, okamžitě snídani nechal být a rychle přeběhl zpět na čistící zónu…! Vzpomněl si, jak se vždy zlobím, když mi (mokrý) ze zóny uteče předčasně a pocape kuchyň – ty jeho tlapky mu vždy na podlaze ukazuji s pořádným hubováním a ovšemže musím hned podlahu utírat. … Tak jsem Dara ujistila, že je to v pořádku, ať jde klidně zase snídat.
Byla to jen maličkost, ale potěšila mne. Ukázala mi, jak je Dar učenlivý a jak dobře se nám dokáže přizpůsobit.
