Zkoušky budou!! Naše příprava jde do finiše
Zkoušky budou!! Dnes jsem dostala skvělou zprávu z VFU, že se podařilo zajistit p. rozhodčího, takže zkoušky tuto neděli skutečně budou. Jako rozhodčí na nich bude hodnotit p. Boleslav.
Ne, že bychom snad v té nejistotě ohledně uskutečnění zkoušek netrénovali, ale po té zprávě jsem hned vyrazila na pole – dnes jsem si vybrala „zadní“ pole s řepkou … vždyť kdo ví, na jakém terénu nakonec naše zkoušková stopa bude.
Stopu jsem začala klást pár minut před osmou hodinou. Řepka byla plná rosy a od minule dost povyrostla – keříčky s listy již jako dlaň dosahují výšky 10 až 15cm. Vzhledem k tvaru pole a orientaci řádků, kdy jsem volila těžší variantu stopy s většinou úseků kolmo či v různých úhlech k řádkům, mi nakonec z mé obvyklé stopy na FH2 vyšel tak trošku patvar s 8 lomy (2 ostré v různých úhlech, 1 tupý), celkem v délce 1750 kroků. Na stopu jsem umístila 10 předmětů (8 IPO, krabičku sirek a malý obdélníček sololitu jako 3., v podstatě jen zkušební či kontrolní předmět). Kladla jsem ji 18 minut. Zapomněla jsem doma trasírku, tak byl nášlap netradičně označen tyčkou na lom (tyčkami jsem ostatně měla označenu i většinu lomů a vrchol oblouku).
Doma jsem se „zatloukla“ při práci, tak jsme se s Darem dostali na pole až po 3 a 3/4 hod. Ještě stále byla rosa, příjemná teplota +15°C, pod mrakem a víceméně bezvětří, takže podmínky velmi dobré. V rose bylo stopu v několika úsecích slabě vidět, tak jsem měla dobrou kontrolu Darovy práce. Darovi se (možná ještě ne zcela zklidněnému po cestě) z počátku stopy jít moc nechtělo, ale jako obvykle se po 1. předmětu srovnal a šel většinu stopy velice dobře. Řepka zřejmě byla i tak hodně aromatická, tak mi Dar většinou chodil kousek vedle stopy (tak 20 až 30cm) z jedné či druhé strany.(pár metrů z jedné, pak pro ověření stopy kousek po stopě a vzápětí zase vedle stopy po druhé straně). Nejprve jsem ho opravovala, ale když jsem se Dara (to se od stopy odchýlil snad na půl metru) poprvé zeptala, kde má stopu, tak Dar úplně zpanikařil, že jde špatně, začal kroužit s důkladným čenicháním kolem a chvíli to trvalo, než zase stopu chytil a šel po ní (tedy - přesně po ní jen asi 2m, poté zase už těsně vedle). Tak jsem ho nechala, na zkoušce by i to mělo být v toleranci a takováhle skoro přerostlá řepka jistě (tedy aspoň myslím!) na zkoušce nebude... Na zpřesnění sledování stopy pak mi stačila obvyklá poznámka: "dávej pozor!" ... aby Dar pozor na průběh stopy opravdu dával. Lomy byly provedeny celkem slušně, troška hledání směru byla jen na 1. ostrém a malá nejistota na tom (nezvyklém) tupém lomu... ale vzpomínám si, že když jsem zadala tupý lom Darovi poprvé, úplně ho to rozhodilo a nechtěl věřit, že by na stopě mohl takový lom vůbec být... Takže Dar si opravdu skvěle pamatuje a zkušenost dokáže "prodat". Předměty byly označené až na jediný (Dar přešel 3. předmět - kontrolní, malý obdélník sololitu) – z počátku stopy Dar označoval předměty nejprve lehnutím (rozvalení zadku), pak sednutím (zadek hozený trochu do strany). Bylo docela legrační, jak na jednom předmětu, který málem přešel, se Dar najednou zarazil (jéjej, předmět!), bylo vidět, jak mu to v hlavě šrotuje, jak ho správně označit, a tak si Dar po okamžiku přemýšlení rychle sedl a přední packy měl doslova natlačené na břicho, aby mu ten předmět ještě zůstal mezi nimi!!. Šikovný pes... Na závěrečném předmětu mi Dar zase (stejně jako minulou neděli na závodě v Bochovicích) ze sedu změnil polohu do lehu, tak jsem křikla "NEEE" a nechala Dara rychle sednout s vysvětlením, že když sedí, tak už NELEHAT, i když je to konec (Dar viděl, že jsme jen kousek od začátku a tak, že je tenhle předmět poslední, dobře věděl). Pracovali jsme 38 minut, takže i čas byl vcelku solidní. Pochopitelně tu chybičku na konci jsem odpustila, moc a moc chválila a odměnila a doma za odměnu padla ještě i velká plněná tyčinka Frolic, kterou má Dar velice rád (prodávají se 2 v balíčku a jsou nekřesťansky drahé). No jo, už abychom měli po zkouškách, jinak mne ta Darova pěkná práce nejspíš brzy zruinuje...
Pokud nám ještě vydrží počasí, zítra náš trénink vyvrcholí poslední velkou stopou … zřejmě na bližším poli na hlíně a pak už jen malá stopička někde na trávě ve čtvrtek … spíš „pro radost“
