Argo a spol.

Na první část generálky k této zkoušce jsme si zajeli do Líšně již minulou sobotu, na klubovou poslušnost. Prošli jsme si tehdy většinu z cviků individuální části zkoušky a osvěžili si i hlídání předmětu, jen jsem při tom pro jistotu stála sotva pár kroků od Dara (Dar opět předvedl hlídání mého mobilu zcela ukázkově). Na skupinovou část zkoušky jsme se sešli i s naší jedinou partnerkou na zkoušce, chodskou fenkou (která Darovi okamžitě učarovala) a do minimálního počtu na skupinu nás doplnil místní klidný ovčák, jehož Dar již znal z dřívějška a nijak si jej nevšímal, tak snad ta skupinovka dobře dopadne i na zkoušce.

Na zbytek generálky a doladění posledních cviků zkoušky jsem se rozhodla jet do Líšně až v neděli na obrany.  Ale ještě před jejich začátkem dobíhaly poslušnosti účastníků zkoušky ZOP individuálními částmi, tak jsem toho využila a začala práci na cvičáku dlouhodobým odložením (samozřejmě jsem při tom byla asi 20m daleko za zástěnou). Odložení bylo jako vždy zcela v pořádku, tak jsem Dara přemístila do jedné z odkládaček pro hosty, kde bude pak muset být i během zkoušky. Dar už si odkládačku vyzkoušel minule, tak neměl nejmenší problém. Ovšem jen jsme se chystali jít na plac hned v úvodu obran, Dar si to čekání pochopitelně vynahradil - s chutí si počichal a chtěl se seznámit či pozdravit postupně se všemi přítomnými "kamarádkami"… A i když bylo už docela horko, tak byl Dar poměrně čilý – velmi nám pomohlo, že je část cvičáku (vlastně většina s výjimkou placu na execírku) ve stínu vysokých stromů.

Celou nedělní lekci obran jsem si naplánovala tak, jak jsem si říkala, že by to mohlo fungovat - začali jsme hlídáním předmětu, tentokrát už zcela dle řádu zkoušek - stála jsem předepsaných 20m daleko, Dar ve stínu hlídal můj starý mobil. S Ivanem jsem se domluvila, aby nejen klidně přešel před Darem, ale navíc se poblíž něho i zastavil a podíval se na něj, aby byl vyšší stresový faktor. Naprosto neplánovaně se do zkoušky přidaly i další dva ztěžující prvky - jeden z pánů šel od zadních odkládaček a dostal se při hlídání Darovi skoro za záda, a z mého směru, od branky, přišel jiný pán, který se zastavil u mne. Ale Dar byl výborný a krásně vše ustál ... resp. spíš uležel. Toho pána za sebou se sice, když se ten pán znenadání objevil, Dar lekl a vyskočil, ale jen si ho zkontroloval pohledem a pak hlídal zároveň jak Ivana před sebou, tak toho pána za zády, dokud ten nezašel se posadit k ostatním u klubovny, i toho, co stál u mne. Když už byl jediným "nebezpečím" Ivan, Dar se věnoval výhradně jemu. Předvedl opět novinku - celou dobu na Ivana vytrvale štěkal, když ten byl blízko, ale jinak byl Dar naprosto vzorný. Vystartoval (razantně jako torpédo) opravdu až ve chvíli, kdy se Ivan pokusil mobil vzít, odehnal ho asi 2 či 3m a pak se vrátil k mobilu - zkontroloval si ho krátkým natažením čumáku a pak lehl asi půl metru vedle něj, připraven k další akci. Nádherně nabuzený si pak Dar nejprve kousl do rukávu na vodítku (a s chutí), pak předvedl 2 zadržení ¨(dokonce byla ta následující přetahovaná o rukáv i s bojovným vrčením) a závěr zase pozorné zákusy na vodítku. Jediná chybka na kráse byla při hlídání Ivana po puštění - Dar si zjevně myslel, že Ivan na mne stejně počká, tak si klidně začal kolem něj čichat! Což jsme samozřejmě hned napravili. Ivan konstatoval, že Dar opět odvedl svůj běžný (a slušný) standard… což mne samozřejmě velmi potěšilo. Snad nám dobře vyjdou i ty sobotní zkoušky.