Stopy na sněhu - další poznatky
Stopa 27.1.2017
Sníh stále ještě drží a nádherného, slunného počasí s teplotou 0°C po hodně mrazivé noci jsme využili pro další „sněhový“ stopařský trénink. Na stejném poli jako posledně, ale stopu jsem tentokrát dala na druhou stranu k zahrádkám. Ten terén mne doslova nadchl!! Pole tam bylo hlavně v jeho cípu tak poskákáno zajíci, srnkami i pár stopami lidí, že by se nenašlo ani 30x30cm neporušeného sněhu! A místy byly ve sněhu doslova otisky tlapky na tlapce. Darovi jsem připravila stopu v délce asi 800 kroků, šlapala jsem ji 9 minut, 2x přechod přes koleje od čtyřkolky (už byly zřejmě jen staré a vyčichlé z neděle, Dar na nich nijak nereagoval). Tentokrát jsem udělala jen 7 lomů - 4 pravoúhlé (z nich 2 na traverzech), 3 ostré. 4 předměty (zase 3 IPO a 1 malý kobereček). Dala jsem si záležet, abych všechny předměty umístila přímo do šlápot a zase je nezakopla sněhem. Stopa končila na straně k silnici, kde bylo pole málo narušené a poskytlo mi tak v konci stopy zajímavý poznatek či potvrzení domněnky. Pracovat jsme šli opět prakticky hned. Dar byl na stopu už zase natěšený a pracoval tu těžkou úvodní část až po 2. ostrý lom naprosto parádně, krásně označil oba položené IPO předměty (1. lehnutím, 2. sednutím), první chyba přišla až na 2. ostrém lomu asi v půlce stopy – lom byl položen na hodně vším možným (i psy) pošlapaném místě. Dar lom vyřešil s dvěma kroužky o poloměru asi 2m, jak si ověřoval hned několik stop přes lom, a na odchozí úsek se napojil až právě díky tomu kroužku. Lom se mi hrubě nelíbil, tak jsem Dara již ze sledované stopy stáhla zpátky před lom a nechala ho lom pracovat znovu - jenže teď bylo provedení snad ještě horší a Dar na celém následujícím úseku začal prověřovat vždy aspoň na metr od stopy všechna křížení… což byly už všechno menší chyby. Dar navíc po opravovaném lomu působil trochu unaveně, byl lehce „rozhozený“ a na dalším úseku přešel 3. předmět (ten malý kobereček, i když pro ztížení položený právě na křížení mé stopy stopami lyží). A když jsme se dostali na závěrečné úseky stopy v čistém terénu, kde sníh narušovala většinou jen má stopa, Dar už po ní šel docela vizuálně s čumákem nahoru. Vůbec se nesoustředil, takže přešel i poslední předmět. Musela jsem Dara vrátit na poslední úsek před předmět, abychom aspoň zakončili celou stopu správně
Byla to velmi poučná stopa – hlavně pro mne. Byla chyba, že jsem Dara přiměla opustit již nalezenou stopu a znovu pracovat ten ostrý lom … Dar tím ztratil jistotu, co po něm vlastně chci. Když oprava lomu, tak dříve, než už byl na správné stopě, pro Dara bylo cílem hlavně najít stopu za lomem - a ten přece splnil. U vracení se před přejitý předmět k jeho nalezení je to naproti tomu v pořádku - i dle Dara. Ten se v takovém případě, když ho oprávněně drobně pokárám za nepozornost a chybu opravíme označením předmětu, pak o to víc snaží. A závěr stopy v málo narušeném sněhu…? Bylo to vlastně potvrzení mého podezření, že když je stopa moc lehká a pes se nemusí na práci plně (nebo dokonce vůbec) soustředit, tak ji odflákne, protože ho prostě nebaví. Příště mu musím vybrat víc pošlapanou část pole - aspoň na koncové úseky, když už bude Dar rozčichaný a se stopou v terénu dokonale sžitý.
