Stopa 15.4.2014
Po dni Darova odpočinku po úspěšné zkoušce již byl zase čas se vrátit k tréninku, tak jsem se „nějak“ vyhecovala, překonala lenost a vyrazila těsně po 7. hodině ráno na konec naší ulice na pole. Šla jsem našlápnout stopu jen sama, bez Dara. Bylo chladno, bezvětří, na trávě rosa, prostě ideální počasí pro stopu. Osení od posledně zase znatelně poporostlo, že bych se byla v něm už pomalu ztratila, jak je vysoké (hlavně u kraje pole, kde je nášlap a konec stopy – no, trošku přeháním …). Hodně jsem cestou přemýšlela, co Darovi šlápnout. Nakonec jsem vytvořila opět novou stopu, na naše poměry jednodušší, v základním tvaru „R“ s „pouhými“ 7 lomy (5 pravoúhlých, 2 ostré) a střední délkou něco přes 900 kroků (dobře půl kilometru). Předměty jsem dala celkem 4, raději "domácí zdroj" - černý filc jako 1. a 3. předmět, kraj z ponožky jako 2. předmět a jen na závěr dřevo (Gappay), protože bylo položeno jen asi 8m od nášlapu přímo proti němu, tak pokud se Dar na stopě zamotá a nedojde ji, abych ho mohla lehce dohledat.
Po zkušenostech z posledních stop a hlavně ze stopy zkouškové jsem upustila od jakéhokoliv označení si lomů, ať již cedulkami či vedle lomu položenými plastovými čtverečky, jen na 1. a 2. lomu jsem přímo na roh lomu dala po 1 Froliku, abych Dara odnaučila tu jeho orientaci na lomu kontrolou podle čtverečků, prostě aby Dar zase šel lom rovnou na správnou stranu, aby nás to při dalších zkouškách nestálo zbytečně body.
Stopu jsem šla (na sebe) dost rychle, mírně prodlouženým krokem, šlapala jsem ji 11 minut. Pak jsem se vrátila na „nějakou chvíli“ domů a zatímco stopa chladla, doufala jsem, že nezačne pršet, protože počasí se začínalo rychle kazit.
Na nášlap jsem s Darem nakonec dorazila bez jediné minuty až po třech hodinách. Když jsme z nášlapu vycházeli, začínalo pršet, foukal silný nárazový vítr, který se trochu točil … prostě „značka ideál“.. Stopu jsme vypracovávali chvílemi ve "psím počasí" a byla to vpravdě "kolektivní práce".
Asi tak 6x jsem během stopy Darovi odmotávala šňůru ze zadní packy (namotala se mu na ni při obratech na stopě), nejméně 8x jsem se ho ptala, kde má stopu, 2x jsem si z něj už i dělala legraci, když se po zatočení na místě dokonce vracel ke mně, že "tady jsi už byl, kde máš tu stopu, hledej"... Lomy jsem označené neměla, jen ty první dva pamlskem, ale stopa byla aspoň v úvodních úsecích občas vidět. Nejhorší byl 2. úsek. Nevím, co tam Dar načichl, ale (kromě několika traktorových kolejí, které jsme přecházeli) křížila tam moji stopu nějaká jiná, zřejmě od srnky, a Dar chtěl zkoumat nejprve pelech napravo od stopy a pak mi odejít po té stopě. Tam už jsem na něho musela dokonce zakřičet a říci "stopa" aspoň 4x, než po ní skutečně šel... Předměty Dar našel všechny, 1. a 3. (filc) zalehl víceméně rovně jen s rozvalením, 2. předmět zalehl hodně šikmo a poslední, končící stopu, dokonce nejprve trochu přešel a vracel se k němu, až ho zalehl úplně z úhlu 90° (zase hodně foukalo a přes má přání šel Dar v jakési uličce mezi obilím kousek vedle stopy, asi půl metru, ale foukalo spíš od něj ke stopě). U těch dvou špatně zalehlých předmětů jsem ho pokaždé asi 2m vrátila zpět a nechala ho to označení vypracovat znovu i s opravou rozvalení.
Všechny lomy byly dnes s „tanečkem“ (resp. otočkou na místě), některé (hlavně v závislosti na poryvech větru) i s malým přejitím a tak možná nejlépe zvládnutý byl paradoxně 1. ostrý lom. Druhý ostrý lom zato Dar pořádně ošidil - musel si ho zkrátit aspoň o metr a půl, možná i víc, ale tady bych mu to odpustila, vítr mu přinášel pach z odchozí stopy. Dneska mi Dar nějak víc řešil pelíšky vedle stopy (hned 2x jsem dala lom přímo na pelech), občas šel kousek nepřesně (ovšem většinou, když s obilím pořádně cloumal poryv větru), na závěrečném úseku Dar těsně před koncem zvedal nos. Být to zkouška, došli bychom snad tak max. na první předmět … ale i přesto jsem byla s dnešní stopou docela (vlastně docela hodně) spokojená.
Byla to nácviková stopa se zatím nejdelší prodlevou po nášlapu, naše první „tříhodinovka“, a podmínky pro práci byly velmi obtížné. A na to přece nácvikové stopy jsou, aby se mohlo opravit co nejvíce všech možných chyb (však proto občas dávám Darovi pořádný "špek", abychom mohli hned opravit případnou chybu a Dar se tak naučil samostatně řešit zase něco nového) a pro ostrou zkoušku tak pes získal co nejvíce zkušeností. A mile mne překvapil i čas - necelých 27 minut. Po pravdě jsem jej čekala daleko horší ... a úplně po pravdě: po našlápnutí stopy jsem jen doufala, že se Dar „vytáhne“ a vůbec tuhle stopu „nějak“ dojdeme. A to přitom ráno, když jsem stopu dělala, bylo bezvětří...
Dara, i přes všechny ty chyby, jsem za stopu velice pochválila (a samozřejmě bohatě odměnila). Prošel celou stopu, označil všechny předměty, a byl dnes můj šikulka šikovný.