Argo a spol.

Na dnešní stopu jsem se už pár dní velice těšila … po několika měsících jsme se totiž domluvily s Evou na společném ránu, stráveném s našimi stopaři u nás na poli. Darovi jsem vyběhla s východem slunce našlápnout další stopu pro FH2 a o dvě hodiny později jsme se sešly s Evou. Když jsem s Darem dorazila na pole,  Eva právě začínala klást 2. stopu. Dar byl tak natěšený, že Evu vidí, že jaksi „přeslechl“ hned dva moje povely k odložení a doběhl za ní k nášlapu stopy pro Arwen se přivítat. .. Půlhodinku čekání na zavadnutí Eviných stop jsme vyplnily velmi příjemně povídáním… s kamarádkou se čeká na poli docela radostně.

Než jsme šli pracovat, mohl se Dar pozdravit s Arwen a pak už jsme šli spolu s Evou a Eliškou na naše nášlapy. Dara čekala stejná stopa, jako v neděli, s 10 předměty a délkou 1850 kroků (tvar stopy z 27.8 s mírně prodlouženými některými úseky), čas od nášlapu bez pár minut 3 hodiny. Nevím, zda Dara tak povzbudilo setkání s kamarádkami, velmi příjemné počasí a teplota a nebo i půlhodinka čekání v klidu před stopou… Docela ochotně došel na nášlap, po mém povelu „stopa“ se jen krátce rozhlédl kolem, okamžik počkal, zda ho budu přemlouvat k práci, ale když jsem nic neříkala, sklonil nos k zemi a začal pracovat. A zvedal stopu tak, že jsem takřka neměla co vytknout! Byla to Darova nejlepší stopa, jakou kdy pracoval. Lomy, ať již výjimečně označené či bez značky, byly ve většině případů přesné, malé přejití jen na 1. lomu (z oroseného pruhu osení na hlínu) a 4. lomu (obou pravoúhlých), rovné úseky byly procházeny přesně po stopách, jedinou výjimkou byl travers, kde malé odchylky způsobovala trčící stébla strniště, jimž se Dar snažil nosem vyhýbat. Drobnou chybu s kratičkým hledáním stopy způsobilo pak jen Darovo ohlédnutí se po Arwen, když ji Eva vedla pracovat… Pěkný a přesný byl i oblouk. Z 10 předmětů Dar označil 9, většinou  lehnutím (s převalením „na kýtu“, ale s tím jsem se už tak nějak smířila), dva sednutím. Přejitý předmět (3. na závěr úvodního úseku) ale nemohu Darovi vyčítat – byl jím kus kabelu, který jsem dala do kapsy až těsně před stopou a za sotva čtvrthodinu se plast zjevně nestačil napachovat… Práce na celé stopě byla plynulá a trvala Darovi obvyklých 30 minut.

Nachystané stopy se zjevně líbily i Elišce s Arwen a obě si je užily. Na úvod Eliščiny práce jsem se podívala, než jsme začali s Darem pracovat – Eliška natěšeně vyrazila po stopě,  část prvního úseku se trošku srovnávala s přemírou temperamentu a radosti z práce, ale rychle se vyladila a stopa (aspoň z mého úhlu) vypadala velice dobře. Krásně byly označené i všechny předměty. Arwen jsem neviděla, ale ani její stopa nebyla horší a Eva byla nakonec s oběma aspoň trochu spokojená.

Evě moc děkuji za tohle společné ráno.