Stopa 26.11.2014
Po návratu z VV ve Švábově jsem dala Darovi od stop oddech a na první stopě jsme byli zase až dnes ráno. Osení zatím zhoustlo a bylo už skoro jako kožich, ležela rosa a stopa byla „jako dálnice“. Stopu jsem Darovi našlápla v délce asi 1200 kroků (šlapala jsem 12 minut), s 8 lomy (z toho 1 ostrý, 1 tupý), obloukem, 7 předměty, každým jiným (filce, látka, dřevo, kůže i hadice). Po zkušenostech ze Švábova i z dřívějších stop, kdy mi Dar lajdal hlavně začátky stop, které mu připadaly až příliš lehké, jsem dnes zvolila práci na čerstvé stopě. Z nášlapu, na nějž jsem pohodila tři malé kousky pamlsků, jsme vycházeli již po 20 minutách
Pracovali jsme bez vodítka a na nášlapu jsem si Dara přidržela a dohlédla, aby jej pečlivě vysbíral. K tomu, aby sebral všechny drobné pamlsky, musel nášlap opravdu poctivě a intenzivně pročichat (což mi zpravidla nikdy nedělal). Většinu stopy jsem pak šla těsně za ním a Dara si hlídala. Ale na rovných úsecích to mé hlídání skoro nebylo třeba – byly pracovány nádherně, Dar se odchýlil ze stopy pouze jednou v délce sotva půl metru za jedněmi z traktorových kolejí, které stopa křížila obloukem, jinak byl Dar absolutně přesný i na tom oblouku. A lomy: pravoúhlé lomy byly zcela čistě obrýsované (musela jsem pouze za jedním Dara napomenout, aby rychle sklonil ke stopě na okamžik trošku zvednutý čumák), ostrý lom byl nejprve proveden také moc pěkně,. ale pak Dar zaváhal a vrátil se, tak jsem lom pomalu zopakovala s chválením za každé správné čichnutí na stopu za lomem (asi 5x), než šel bezpečně po stopě traversem dál - a paradoxně drobné Darovo váhání na tom tupém lomu. Lom byl těsně za kolejemi a Dar se na něm zastavil a tázavě po mně podíval, jestli jsem šla opravdu tak podivný lom.... Přecházeli jsme řadu křížení, ale ta byla nanejvýš s Darovým kratičkým zastavením a pak zase hned šel dál. Prvních 5 předmětů bylo ihned označených, ale u všech jsem Dara aspoň trošku opravovala (2x navalení na stehno, 3 rozvalení - tam jsem Dara vracela až 3x a trvala na přesném označení, než jsem za předmět pochválila a odměnila). 6. předmět na oblouku Dar jako první neoznačil, zůstal sice nad ním chviličku stát, ale pak šel dál, tak jsem Dara opět zavolala zpátky a po předpisovém označení (až na potřetí) jako na jediném předmětu Dar nedostal nic. Poslední úsek (ostatně už i ten těsně před obloukem) Dar pořádně uháněl (stopa šla proti větru), že jsem na něj hned několikrát křikla, aby zbrzdil, ale Dar přesto kousek po stopě dokonce klusal!! Tak jsem Dara posléze zarazila a zavolala zpátky až k sobě, aby proběhnutý úsek vypracoval znovu a pamatoval si, že na stopě se neběhá…! Poslední předmět, ukončující stopu, byl Darem označený zase dost lajdácky s rozvalením se na bok a plácnutím packou na předmět, takže i ten jsme opravovali na 2x do přesné polohy zalehnutí psa.
I se všemi opravami a vracením se jsme měli stopu hotovou za 17 minut, stopa byla poctivě vypracovaná (tedy až na to označení předmětů a úprk po stopě v jejím konci), tak jsem mohla Dara pochválit a odměnit a být spokojená ... a Dar byl jistě spokojený také, protože celou 2. půlku stopy si radostně pohupoval ocasem „do taktu“.
