Závod na Rybníčku 14.12.2013
V tuhle sobotu jsme se na Rybníčku zúčastnili netradičního vánočního závodu pro členy KK a účastníky kurzu poslušnosti.
Vzhledem k tomu, že jsem se stala v září členkou KK Rybníček, jsme měli závod takřka „povinný“. A až do poslední chvíle nám bylo utajeno, jak se bude závodit a co nás čeká.
Účastníci závodu byli rozděleni do dvou kategorií – účastníci kurzů poslušnosti, většinou začátečníci (sešli se 4), měli svůj závod podobný, jakého jsme se zúčastnili s Darem před rokem, ostatní čekala kategorie pokročilých. Napůl v žertu jsem se optala, zda nemáme raději také závodit mezi začátečníky, ale „neuspěla jsem“.
V kategorii "pokročilí", kde jsme byli všichni již s nějakými složenými zkouškami, nás bylo celkem 9, z toho hned 4 hovíci. Kromě Dara i Arwen s Eliškou a fenka Nely Kris-Ve-Mar. Arwen s Eliškou byly díky složeným zkouškám výraznými favoritkami. Kategorii doplnili 2 NO (jedním z nich byla Darova láska Brixa), dva knírači a 1 erdlteriér. Vlastně šlo o dva závody - ten první byl z převážné většiny dle ZVV1 (6 disciplín), jen místo disciplín s překážkami, které byly vynechány kvůli možnému náledí, bylo zařazeno odložení za pochodu v sedě (ZVV3), odložení za pochodu ve stoje (ZVV2) a plížení nebo sedni-lehni-vstaň před psovodem (ZVV2). „Klasické“ odložení za pochodu vleže ze ZVV1 bylo ztíženo náhradou odložením za pochodu vleže s přivoláním (IPO), Takže docela zajímavý a vůbec ne tak docela lehký závod. "Pískal" nám to zkušený výcvikář z Tišnova, jméno jsem "samozřejmě" zapomněla…
Vylosovali jsme si číslo 2, tak již při nástupu 1. účastníka jsem zašla pro Dara do odkládačky, abych si ho připravila na závod.. Ten čas, kdy jít ven z odkládačky, jsem tentokrát odhadla přesně – Dar se krátkým pocvičením i uvolněním vzadu u odkládaček stačil zklidnit a dobře naladit i rozhýbat, takže cvičil tak pěkně, jako v posledních dnech doma.
A jak to probíhalo…?
1. Přivolání za pochodu k noze – poprvé „bez vady na kráse“, zřejmě (to jsem za svými zády nemohla vidět) okamžité přiběhnutí k noze, u níž se sám zařadil a šel těsně vedle mne dalších pár kroků, dokud nás povel p. rozhodčího nezastavil. Byla z toho čistá desítka!!
2. Ovladatelnost za pochodu a na místě – zde byl stržen jediný bodík za malý kontakt s psovodem, jinak jsme byli pochváleni za přesné provedení – 9 bodů.
3 Sedni – lehni – vstaň … 10 bodů (rychlé, přesné)
4. Odložení za pochodu v sedě (ZVV3) … opět ukázkové, 10 bodů.
5 odložení za pochodu v leže s přivoláním (IPO) … stržen 1 bod za pomalejší doběh, jinak to bylo přesné – 9 bodů
Jenže v té chvíli, když jsem si Dara posadila k noze na další disciplínu, uviděl Dar někoho jít od auta, na dálku podobného našemu, od parkoviště. Pán vzdáleně připomínal manžela … a Dar se mi rázem proměnil v „hlídacího psa“. Sice jsem ho vybídla k soustředění s ujištěním, že to „opravdu není táta“, ale Dar se chtěl přesvědčit sám, tak koukal po přicházejícím a hodnou chvíli naprosto ignoroval můj povel ke štěkání. Pan rozhodčí se již nadechoval, že dá pokyn k druhému povelu, když se Dar konečně uráčil a začal štěkat… Stálo nás to (zcela zbytečně) dva body…
7. Aport volný … co jsme si zašli s Darem pro připravenou činku k aportu, pán zatím došel až na cvičák, ale Dar jej stále ještě sledoval a byl roztržitý. Když jsem hodila aport, sice k němu na povel vyběhl, ale sotva ho uchopil, zase se zakoukal k buňce pod přístřeškem s přihlížejícími a koukal dobře tři vteřiny. Pan rozhodčí se už zase nadechoval, že mi nařídí další povel, když se Dar konečně rozhoupal a pomalým klusem mi aport donesl – samozřejmě přitom ještě stále koukal po tom pánovi. Odevzdání činky i zařazení se k noze již sice bylo bezchybné, ale další tři body byly žel dole…! Aport nám přinesl „jen“ 7 bodů.
8. Volitelná disciplína – plížení vedle jdoucího psovoda nebo sedni-lehni-vstaň před psovodem (ZVV2). Na tuhle disciplínu jsem se těšila, plížení byla vždy naše „parádní disciplína“, několikrát jsme ji bezchybně na cvičáku předváděli a stále ji zdokonalovali. Plížení jsme si vybrali jako jediní. Dar byl stále ještě roztržitý, sice mi na povel lehl, ale prvních pět metrů se stále zvedal, musela jsem povel několikrát opakovat, až jsem to nevydržela a Darovi vynadala… To pomohlo, Dar se konečně zase začal soustředit a druhých 5 metrů už se krásně plížil. Pan rozhodčí ocenil, že Dar ke konci prokázal, že plížení opravdu umí, odpustil by mi i ty opakované povely (ty se u plížení použít smí), jenže to moje vynadání Darovi nás stálo další 3 body… resp. jsme za plížení dostali bodů „jen“ 7.
9. Odložení za pochodu ve stoje (ZVV2) – opět precizní a dalších 10 bodů.
10. Dlouhodobé odložení … naše standardní, které přineslo další desítku.
Celkem jsme tedy nakonec získali 90 bodů ze 100! V té chvíli to bylo 1. místo.
Dara jsem velmi pochválila, dostal většinu slíbených pamlsků a pak ho zatím odvedla do odkládačky. Způsobili jsme trochu šok, nikdo nečekal, že budeme cvičit tak dobře, a předpovídali nám „bednu“. Moc mne potěšila gratulace p. Řepy (on byl tím pánem, který žel Dara rozhodil během závodu) a samozřejmě i všech ostatních. P. Řepa byl mile překvapený, jak pěkně Dar cvičil a velice ho mrzelo, že jeho příchod stál Dara koncentraci a ty body, ale na druhé straně - neztratit je (docela reálně to byly dva za štěkání, dva ze tří za aport a všechny tři za plížení, které Dar umí a také na cvičáku předvádí nádherně na "plné body"), asi by náš výsledek přivodil někomu kolabs....
Než jsem se vzpamatovala, byla na place s č. 4 Arwen. Eva sice v posledních dnech lamentovala, že si Arwen již zase plete sedni a lehni a je nesvá před háráním, ale Arwen jí udělala velkou radost, nic si nepletla a po krásném výkonu za 93 bodů se dostala před nás. Elišce s č. 7 se pak tolik nedařilo. Závodila s ortézou na přední tlapce a ta ji myslím trošku „rozhazovala“, takže Eliška nedokázala „prodat“, co umí. Občas jsem kontrolovala tabuli, ale stále jsme byli i po Elišce na 2. místě za vedoucí Arwen. I Brixa, jedna z favoritek, skončila až za námi těsně před Eliškou. Jako poslední šla plavá hovawartka Nely, která také má velice pěknou poslušnost. Nely získala 89 bodů a obsadila 3. místo!
Měla jsem obrovskou radost. Naši hovíci závod vyhráli a obsadili "celou bednu" - tedy kdyby tam nějaká byla. Vyhrála Arwen s 93 body, na 2. místě Dar (90 bodů), třetí se skóre 89 bodů Nely. Eliška skončila na 6. místě. Pro většinu přítomných bylo Darovo umístění, ale hlavně předvedený výkon, velkým překvapením.
V druhém - "srando" závodě se 3 disciplínami vyhrála Eliška. Nejlépe si poradila s velmi netradičními, „žertovnými“ disciplínami - "sedni" za chůze psovoda po čtyřech, sedni-lehni-vstaň krok za psovodem a "vybrané stolování" - pes seděl před miskou s pamlsky, psovod uvázal "bryndák" a pak krmil psa vidličkou. V té poslední disciplíně obstáli všichni hovíci výborně, zkrátka - způsobní psi.
Závod se opravdu vydařil, i panu rozhodčímu se líbil a pochválil,výkony účastníků, i na nižších pořadích získali závodící velmi pěkné body.
Pro „medailisty“ byly připraveny hodnotné a velkorysé ceny, vítěz závodu pokročilých si odnesl i pohár. Velmi tímto děkuji našim výcvikářům za obětavost i krásně připravený závod, který si myslím všichni účastníci přes to nevlídné, vlezlé počasí skutečně užili.
Doufám, že Dar bude pokračovat v podobných výkonech a snad i výsledcích a tenhle závod byl jen začátek…
Fotografie ze závodu vloženy na: http://dariva.rajce.idnes.cz
Samozřejmě, jako obvykle, došla těsně před vyhlášením vítězů závodu baterie ve foťáku...