Ohlédnutí za rokem 2021
Končí další podivný rok. Jako ten předchozí, byl poznamenaný omezeními běžného života protipandemickými nařízeními a restrikcemi. Ale přesto byl letošní rok pro nás velmi úspěšný a přinesl i hodně radosti. Prožili jsme jej nejen se všemi členy naší domácnosti, s nimiž jsme do tohoto roku vstupovali, zcela ve zdraví, ale kromě Dareho a čtyř kočiček nám přibyla ještě další dvě koťata.
Koťata se narodila 12.9. naší Míně a z pěti kuliček zůstal u nás dlouhosrstý mourek Huňďa a černá kočička, která ponese jméno Číča, již jako 3. v pořadí. Koťata jsou hravá, veselá a je jich plný byt. Na mnoho let by měla být u nás ta poslední.
Dare poslední lednový den dovršil 1. rok svého života. Jaro nebylo jednoduché, koronavirová omezení a zavřené cvičáky, zrušené veškeré výcvikové i výstavní akce… mohli jsme cvičit jen sami doma. Naštěstí alespoň počasí bylo milosrdné, a tak jsem mohla s Darem pilně trénovat alespoň na stopách. A radovat se z výrazných Dareho pokroků. Od půli jara jsme konečně mohli zase na cvičák, dokončovat a upevňovat socializaci s místní smečkou a „pilovat“ poslušnost. V červnu jsme absolvovali svod mladých s pěkným výsledkem a poté RTG kyčlí a loktů – obojí vyhodnocení bylo bezvadné. Koncem června jsme se opět zúčastnili výcvikového tábora SHK, tentokrát v Duchonce, kde jsme absolvovali i další výstavu – poprvé v mezitřídě, a odnesli si z ní hodnocení VD. Ovšem na táboře Dare ukázal své nadšení pro obrany, tak jsme od půli července začali doma trénovat i tuto disciplínu. Mezitím jsme na další výstavě, tentokrát Speciální našeho hw klubu, obdrželi také v mezitřídě naši první výbornou a k ní i titul res. CAC. Stejný úspěch jsme si pak zopakovali na podzim na klubové výstavě našeho HWK v Praze.
Náš hlavní zájem ale byl zaměřen na složení základní (a klíčové) zkoušky BH-VT. Jako „generálku“ na ni jsme absolvovali tábor našeho HWK v Hadince v půli září. A 2. října se tuto zkoušku skutečně podařilo složit. Po této zkoušce následovaly během 7 týdnů další 4 zkoušky, všechny stopařské. Jestliže jsem si právě před rokem tiše přála složení aspoň prvních z nich, tak skutečnost daleko překonala můj nejsmělejší sen…
Do Nového roku vstupujeme s naším psím kamarádem a šesti kočkami. Co si přát víc, než abychom i další rok prožili ve zdraví, radosti a v plném počtu.
A co bych ráda zvládla v nadcházejícím roce s Darem…? Nejprve Brněnská výstava již příští víkend, Dare naposledy v mezitřídě, na jaře pak některou další zkoušku, která by nás mohla při úspěšném splnění posunout do pracovní třídy – IFH-1, ZPS1, ZM a … IFH-2…. ale to už zase sním. Další jarní tábor a výstava bude závislá na manželově zdravotním stavu – čeká jej operace s několika měsíci rekonvalescence. Když vše dobře dopadne, budeme moci koncem léta a v počátku podzimu kvalitně potrénovat, tak na podzim Dareho první účast na MR hw stopařů. Uvidíme, v jaké kategorii se budeme moci zúčastnit.
Plánů máme mnoho. Teď už zbývá jen si přát, aby ten příští rok byl šťastný a normální.
